Kdo si hraje, nezlobí
Velmi mne zaujaly aktivity Úval: veřejná soutěž pro mládež na výzdobu nádraží a podchodů ve stylu graffiti, workshopy pro mládež na téma tvorby soch z odpadu, úvalské festivaly pro mladé muzikanty Talent stage nebo Úlet, ale též vybudování nádherné naučné stezky podél Výmoly i místní rozhledna. Jen pro zajímavost, podívejte se sem, kolik je zde kapel. A k nim patří i takové špičky jako Medvěd 009, Divokej Bill, Snails a další. Tohle je něco, co se nevytvoří za rok nebo za dva, ale je to ovoce přístupu k mladým a podpora jejich aktivit, umožnění jim někde zkoušet, ale též se někde předvést.
Úvaly vědí, že kdo si hraje, nezlobí a moc se mi líbí, že jejich péče o mládež nekončí jen nastavěním hřišťátek pro prcky a aktivitami pro nejmenší, ale umí se postarat a zaujmout i populaci adolescentů a mladých dospělých.
Tohle je něco, co u nás dost postrádám. Jako by nikdo nepočítal s tím, že ty malé děti velmi rychle vyrostou. Pohoršovat se nad tím, že mládež posedává a zlobí v parku, kde dělá nepořádek, případně pokuřuje marihuanu na odpočívadlech cyklostezky u rybníků, kde dělá čurbes a prudí občas i běžce a cyklisty a pro jistotu bránit výstavbě laviček např. v parku u kurtů v Jeřické, protože by to zničili určitě chuligáni, jak mi bylo řečeno, když jsem o ně prosila, to mi přijde kapku kontraproduktivní a krátkozraké.
O hodně lepší je právě ta cesta Úval nebo Prahy 14, která má též spoustu výtečných aktivit, zaměřených na mládež. Pak se dá čekat, že ti lidi v dospělosti otráveně neutečou, jakmile budou mít kam, ale zůstanou, utvoří si vazby a budou mít k dané lokalitě vztah. Není třeba je odevšad vyhánět a pohlížet na ně jako na nežádoucí asociální element. Je dobře známo, že pubertální mládež má potřebu se sdružovat a největším problémem je nuda. Finance většinou chybí a aktivity v centru jsou dost drahé. I oni potřebují odpovídající vyžití, nejen nacpat do každého parku zde houpačky a průlezky pro prcky, kteří je budou využívat maximálně 4 roky a pak se šklebit na starší děcka a vyhánět je odtamtud, že tam nemají co dělat a rozlámou to.
Už jsem tu psala o vynikající fitness stezce pro veřejnost u Rokytky. Chodí si tam zacvičit mladí a je velmi populární. Bylo by fajn něco takového zde, a to nejen někde na školním hřišti, ale především u lesa, kam lidé chodí odpočívat a sportovat. Je to univerzální, velmi levné, snadno obnovitelné a pro všechny. O krytém bazénu, který by využili doslova všichni, toho bylo řečeno už mnoho, bohužel, do hluchých uší.
O koncertech a festivalech pro mládež ani nemluvím. Ono to všude jinde kolem jde, ale u nás ne. A když se nechce, tak to nejde, to je jasné. Nevadí, já si za nimi popojedu jinam a pomáhám realizovat tyhle aktivity ve městech, kde se k tomu staví vstřícně a vítají to, ale až budeme nadávat na nudící se vandaly, kteří prudí po okolí a na to, že lidi v Horních Počernicích krom maminek s dětmi nic nezajímá a nikam nejdou, je dobré si tohle všechno uvědomit, protože to s tím hodně souvisí.
Prosím zdejší politiky, aby to měli na mysli, až budou chtít ohromit před volbami voliče, že to chce možná víc než skákací hrad a laciné barevné hřiště pro ty nejmenší. Obojí je fajn a nic proti tomu, ale rozhodně to nestačí.
Kapela Osm setin bez jídla na úvalském festivalu Úlet v MDDM Úvaly - postačil stan a malá zahrádka MDDM, malý domek a skvělý, mnohovrstevný festival pro malé i velké byl na světě. Náklady na pořádání naprosto minimální, vstup zdarma. Každý si tam našel něco pro sebe. Další fotky z Úletu zde.
Mgr. Dana Bočková