Jdi na obsah Jdi na menu
 


Antonín Holý

Antonín Holý byl český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců 20. století. Je objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů.

V letech 1954 až 1959 vystudoval organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1960 až 1963 byl vědeckým aspirantem oboru organické chemie na Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) ČSAV v Praze. V roce 1963 se stal vědeckým pracovníkem ÚOCHB, v roce 1967 se stal vedoucím vědeckým pracovníkem, v roce 1983 vedoucím skupiny chemie nukleových kyselin a od roku 1987 stál v čele oddělení chemie nukleových kyselin.) V letech 1994 až 2002 vykonával funkci ředitele ústavu. Habilitoval se v roce 2004 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci prací Acyklické nukleosidfosfonáty: představy a skutečnost, tamtéž byl v roce 2005 jmenován profesorem organické chemie.

Od roku 1976 spolupracoval na vývoji antivirových preparátů s Erikem De Clercqem z Katolické univerzity v belgické Lovani, který je i spoluautorem 15 Holého patentů. Podle databáze Web of Science Holý publikoval 604 publikací, 11 609 jejich citací a Hirschův index 49 (ke dni 17. 7. 2012). Jde také o autora či spoluautora 60 českých i zahraničních patentů.

Prvním lékem vyvinutým na základě práce Holého týmu bylo antiherpetikum Duviragel, vyvinuté ÚOCHB a společností Léčiva. Do časově a finančně náročného vývoje antiviriotik z látek vyvinutých Holého týmem se však nebyla ochotna pustit žádná společnost z ČSSR ani z Evropy, vývoj tak začal v americké farmaceutické společnosti Bristol-Meyers. Později však byl zastaven jako neperspektivní.

Patenty však v roce 1990 odkoupila malá americká společnost Gilead Sciences (tehdy měla asi jen 15 zaměstnanců), kam se přesunuli i někteří zaměstnanci Bristol-Meyers, kteří považovali Holého látky za perspektivní. V roce 1996 byl z USA a Evropské unii schválen pro léčení virového zánětu oční sliznice cidofovir (prodáván pod názvem Vistide), který působí i proti viru pásového oparu a viru pravých neštovic. V roce 2001 pak byl pro léčbu AIDS schválen tenofovir disoproxil, prodávaný jako Viread, v roce 2008 byl schválen i pro léčbu hepatitidy B. Dalším schváleným lékem měl být adefovir, prodávaný k léčbě AIDS pod názvem Preveon, v roce 1999 však schválen nebyl, zejména kvůli vážným vedlejším účinkům. Vývoj látky však pokračoval a v roce 2002 byla schválena k léčbě hepatitidy B, prodávaná pod názvem Hepsera. Kombinace tenofoviru s emtricitabinem pak byla v roce 2004 schválena k léčbě AIDS (prodávána pod názvem Truvada) a v roce 2012 i jako prevenci k nakažení virem HIV. Kombinace této kombinace s látkou efavirenz byla pak v roce 2006 schválena k léčbě AIDS (prodávána pod názvem Atripla), v roce 2011 pak k témuž účelu kombinace tenofoviru, emtricitabinu a rilpivirinu (prodávána pod názvy Complera a Eviplera). Další látky jsou ve stádiu vývoje nebo klinických zkoušek. Zdroj: Wikipedie

 

Léky proti AIDS máme díky píli profesora Holého i šťastným náhodám

ÚOCHB AV ČR - Dvorana slávy: Antonín Holý

Akademický bulletin -Hlavně, aby měla práce smysl a pomáhala lidem 9/2012

iDnes: Čím je profesor Holý tak výjimečný vědec? Nad tím uvažují jeho žáci a spolupracovníci 4/2011

Rozhovor pro Reflex: AIDS? Stačí jedna tableta denně 4/2009

Rozhovor pro Vademecum: Chemie slouží medicíně 9/2007

Rozhovor pro Zdravotnictví - medicínu: Systém by měl více důvěřovat osobnostem 8/2006

Rozhovor pro Hospodářské noviny: Výsledků ve vědě nedosáhnete přes noc 7/2006

Rozhovor pro Reflex: Snad nás probere strach 9/2005

Rozhovor pro Tváře české vědy 2003

Rozhovor pro BBC 2003